|
|
Sociální management intragenderové nahoty
Tomková, Hana ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Sociální management intragenderové nahoty Bc. Hana Tomková V této práci se zabývám chováním žen v prostorách s omezeným soukromím, jako jsou například šatny a sprchy u sportovišť nebo wellness zařízení. V teoretické části práce se snažím pomocí odborné literatury poukázat na problematiku posuzování nejen ženské nahoty a na problematiku zvýšeného zahalování žen v prostorách, kde je intragenderová nahota očekávána. V této první, teoretické, části, se zabývám definicí studu a jeho možnou přítomností v takovýchto prostorách. Formuluji zde předpoklad, že tento stud, a na základě něj i zvýšená míra zahalování, může být způsobeno posuzováním těl na základě rozšíření medicinských a jiných odborných diskurzů mezi laickou veřejnost. K definici takového posuzování využívám v práci foucaultovskou teorii posuzování poslušnosti a užitečnosti těla, kdy se snažím poukázat na to, že v dnešní, moderní, době nejsou experti jedinými, kdo má moc posuzovat. V této práci jsem využila kvalitativní výzkum, konkrétně etnografická a autoetnografická pozorování, které jsem doplnila o rozhovory. Výzkum ukázal, že spíše než pocit posuzování hraje v těchto prostorách roli spíše zvyklost, zahalování na základě naučených stereotypů, snaha o zachování osobního prostoru a v neposlední řadě i osobní zodpovědnost, která je významnou...
|
|
|
Vliv cvičení na subjektivní vnímání vlastního těla u účastníků kurzu Feldenkraisovy metody
Havlíková, Karolína ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Prajerová, Květa (oponent)
Název: Vliv cvičení na subjektivní vnímání vlastního těla u účastníků kurzu Feldenkraisovy metody Cíle: Cílem této diplomové práce bylo prohloubit teoretické znalosti z oblasti Feldenkraisovy metody, základní anatomie krční páteře a stavby oka. Dále pak objasnit propojení pohybů očí a krční páteře, definování cervikookulárního reflexu, vestibulookulárního reflexu a whiplash syndromu. Poté tyto znalosti uplatnit a objasnit, jaký vliv má jedna lekce Feldenkraisovy metody na subjektivní vnímání vlastního těla, a jak může ovlivnit velikost rozsahů pohybů v krční páteři. Metodika: Jedná se o kvantitativní, experimentální výzkum. V první části výzkumu byl dotazníkem vlastní konstrukce sledován efekt jedné lekce Feldenkraisovy metody na subjektivní vnímání vlastního těla u skupiny 56 lidí ve věku 24 až 79 let, která proběhla v rámci třídenního kurzu. Ve druhé části výzkumu byl sledován efekt jedné lekce Feldenkraisovy metody zaměřené na pohyb očí a krční páteře u 20 jedinců ve věku 19 až 27 let. Data do této části byla získána na základě vstupního a výstupního měření za pomoci krejčovského metru a goniometru. Doplňkem v této části bylo i subjektivní zhodnocení pocitů účastníků pomocí dotazníku využívající Likertovy škály. Výsledky: Subjektivní vnímání vlastního těla bylo v každém ohledu zlepšeno či...
|
|
|
Vývoj vnímání tělesných rozměrů a prevalence obezity v různých obdobích lidské historie
Jungvirtová, Tereza ; Tomešová, Jitka (vedoucí práce) ; Zamrazilová, Hana (oponent)
Vnímání tělesných proporcí se během lidského vývoje měnilo. Na počátcích lidské historie byla nadváha považována za výhodu zejména v obdobích nedostatku potravy a byla vystavována na obdiv. Z této doby pochází známá soška Willendorfské Venuše, která obdiv postav s nadváhou prokazuje. Po zemědělské revoluci se chápání tělesné proporcionality začalo měnit a pozitivně začalo být nahlíženo na štíhlost. Vnímání tělesných proporcí se přetváří i v závislosti na kultuře, ve které ho zjišťujeme. Mohou za to různé kulturní zvyklosti určující, jaké křivky jsou považovány za atraktivní a jaké za nežádoucí. Rozdílně své tělo vnímají jedinci se zdravou tělesnou hmotností, rozdílně lidé s nadváhou a obezitou. Obézní mají častěji tendence svoji tělesnou hmotnost podceňovat. Pozorujeme také odlišnosti ve vnímání tělesných proporcí i mezi dětmi, adolescenty a dospělými. Ani jedni nejsou se svými tělesnými rozměry spokojeni. Děti stejně jako dospělí svoji tělesnou hmotnost podhodnocují, kdežto adolescenti ji nadhodnocují. Největším problémem, který je spojený s podhodnocováním tělesné hmotnosti, je obezita. Její prevalence se během posledních tří desítek let rapidně zvýšila a to jak v rozvojových, tak i vyspělých zemích.
|
|
|
Vývoj vnímání tělesných rozměrů a prevalence obezity v současných světových populacích
Jungvirtová, Tereza ; Tomešová, Jitka (vedoucí práce) ; Zamrazilová, Hana (oponent)
Vnímání tělesných proporcí se mění v závislosti na kulturách, ve kterých je zkoumáno. To je způsobeno kulturními zvyklostmi odlišujícími atraktivní křivky od nežádoucích. V západních kulturách jsou přirozené štíhlé linie působící často až nezdravým dojmem. Kultury východní se tomuto trendu začínají pomalu přizpůsobovat. Ve vnímání tělesných proporcí se výrazně liší Afrika, kde je kladně nahlíženo na nadměrnější tělesné proporce, které jsou považovány za zdravé a atraktivní. Rozdíly se vyskytují i ve vnímání tělesné hmotnosti mezi jedinci obézními, trpícími nadváhou a majícími zdravou tělesnou hmotnost. Obézní jedinci mají tendence svou tělesnou hmotnost podhodnocovat. Je možno pozorovat odlišnosti ve vnímání tělesných proporcí mezi dětmi a dospělými a obecně i mezi muži a ženami. Ženy mají častěji sklon k nadhodnocování své tělesné hmotnosti, u mužů je patrný opak. Během posledních tří desítek let došlo k rapidnímu nárůstu prevalence ve vyspělých i rozvojových zemích. V dnešní době je prevalence obezity vyšší v zemích vyspělých, ale při současné rychlosti růstu se jim rozvojové země vyrovnají. S vysokou prevalencí obezity je spojen i vyšší výskyt zdravotních rizik.
|
|
| |
host ::
RSS.